Víte, že…
Řečtina (ελληνικά) je jazyk, kterým se domluvíte pouze na území Řecka a jižní části Kypru?
Řecký jazyk je specifický tím, že je vedle čínštiny nejstarším kontinuálně používaným jazykem na světě. Obecně se předpokládá, že se řecky mluvilo již v tzv. minojské civilizaci (s centrem na Krétě), což znamená v 16. století př. n. l.!
Řečtina samozřejmě procházela dlouhým a složitým vývojem. Pokud se dá jazykový vývoj trvající 3 000 let zobecnit, tak hovorová řečtina měla tendence ke zjednodušování, upouštění od složitých předložkových vazeb a striktního dodržování slovosledu. Naopak písemný projev se v průběhu staletí v několika vlnách vracel do slavné minulosti a napodoboval literární styl věhlasných antických historiků, dramatiků, filozofů...
Z toho se dá logicky odvodit, že četba nebyla určena jen tak pro někoho. Tento schizofrenní jazykový vývoj (tzv. diglosie) vyvrcholil v době vlády vojenských plukovníků (1967–1974), kdy byla v běžném hovoru používána lidová řečtina a v úředním písemném styku jazyk vycházející ze starověké řečtiny. Jen pro představu – pokud chtěl běžný člověk vyřídit nějakou záležitost s úřady, musel si kvůli tomu zaplatit písaře.
Alfa, beta, gama, delta? Co světu dalo Řecko...
Od roku 1976 je oficiálním jazykem Řecka hovorová řečtina. K zapisování se používá tzv. alfabeta – nejstarší písmo nalezené na evropském kontinentu. Z ní později vzešla nejen azbuka, která je dodnes alfabetě podobná, ale i latinka.
Z antické řečtiny vychází běžně používaná slova z oblasti různých věd s koncovkou logie (věda) jako např. psychologie, antropologie nebo také ego, logika, dilema, harmonie apod.
A na závěr slovíčka, bez kterých se neobejdete v žádné zemi: Děkuji - ευχαριστώ [efcharistó] a Prosím - παρακαλώ [parakaló].